Podnikání při zaměstnání: OSVČ jako vedlejší činnost v roce 2026

Vedlejší OSVČ – co to znamená

Podnikání při zaměstnání je v České republice zcela legální a poměrně rozšířené — podle odhadů ČSÚ takto podniká přes 300 000 osob. Pokud jste zaměstnáni na hlavní pracovní poměr a zároveň si přivyděláváte jako OSVČ, vaše živnost nebo jiná samostatná výdělečná činnost je automaticky klasifikována jako vedlejší samostatná výdělečná činnost.

Toto rozlišení má zásadní dopad na výši odvodů na sociální a zdravotní pojištění — a tedy na celkovou zátěž vašeho podnikání.

Zdravotní pojištění při vedlejší OSVČ

Jako zaměstnanec máte zdravotní pojištění pokryto ze zaměstnání. Ze své vedlejší OSVČ odvádíte zdravotní pojistné jako z hlavní činnosti — zdravotní pojišťovny totiž vedlejší a hlavní činnost nerozlišují. Minimální záloha na zdravotní pojistné pro OSVČ v roce 2026 činí 2 968 Kč měsíčně (13,5 % z minimálního vyměřovacího základu).

Pokud jsou však vaše příjmy z vedlejší OSVČ nízké, budete dorovnávat pojistné až v ročním vyúčtování — zálohy nemusíte platit vůbec v prvním roce podnikání. Od druhého roku platíte zálohy vypočtené z přehledu za předchozí rok.

Sociální pojištění – klíčová výhoda vedlejší OSVČ

Zde je hlavní bonus vedlejší činnosti. Povinnost platit sociální pojistné jako vedlejší OSVČ vzniká pouze tehdy, pokud váš daňový základ přesáhne rozhodnou částku. Pro rok 2026 je tento limit stanoven na 111 736 Kč ročního daňového základu (polovina průměrné mzdy).

Pokud váš základ nepřekročí tento limit, sociální pojistné ze vedlejší OSVČ neplatíte vůbec. To je obrovská úspora oproti hlavní OSVČ, kde jsou zálohy na sociální pojistné povinné vždy.

Překročíte-li limit, sazba sociálního pojistného je 29,2 % z vyměřovacího základu (polovina daňového základu). Minimální záloha je pak přibližně 1 413 Kč měsíčně (pro rok 2026).

Praktický příklad

Pracujete jako grafický designér v agentuře (HPP, hrubá mzda 45 000 Kč). Večer a o víkendech tvoříte loga a webdesign na živnost. Za rok 2026 vyfakturujete 180 000 Kč. Uplatníte paušální výdaje 60 % = 108 000 Kč. Daňový základ: 72 000 Kč. Limit pro sociální pojistné (111 736 Kč) jste nepřekročili — sociální pojistné z vedlejší OSVČ: 0 Kč. Ušetříte přibližně 10 500 Kč ročně oproti hlavní OSVČ.

Daň z příjmů – sleva a paušální výdaje

Příjmy z vedlejší OSVČ se sčítají s příjmy ze zaměstnání a podléhají dani z příjmů fyzických osob. Máte dvě možnosti uplatnění výdajů:

• Skutečné výdaje – musíte vést daňovou evidenci nebo účetnictví a prokazovat výdaje doklady.
• Paušální výdaje – procento z příjmů podle typu živnosti (60 % u živností řemeslných, 60 % u ostatních živností, 40 % u jiné samostatné výdělečné činnosti, 30 % u pronájmu). Paušál je administrativně jednodušší, ale při vysokých příjmech nemusí být výhodný.

Na daňový základ uplatníte slevu na poplatníka (30 840 Kč v roce 2026). Tuto slevu uplatňujete v rámci ročního daňového přiznání, kde se zohlední za celý rok — bez ohledu na to, zda ji průběžně uplatňoval váš zaměstnavatel.

Musím informovat zaměstnavatele?

Zákoník práce sám o sobě nezakazuje souběh zaměstnání a podnikání. Nicméně platí dvě důležité výjimky:

1. Konkurenční doložka – pokud máte v pracovní smlouvě nebo jiném ujednání zákaz konkurenční činnosti, nesmíte podnikat ve stejném oboru jako váš zaměstnavatel.
2. Souhlas zaměstnavatele – pro výkon jiné výdělečné činnosti shodné s předmětem podnikání zaměstnavatele je potřeba jeho písemný souhlas (§ 304 zákoníku práce).

Pokud vaše vedlejší podnikání s oborem zaměstnavatele nesouvisí, souhlas zpravidla nepotřebujete. Přesto je dobré zaměstnavatele informovat – předejdete možným nedorozuměním. Někteří zaměstnavatelé mají interní směrnice, které vyžadují oznámení jakékoliv vedlejší činnosti.

Povinnosti při zahájení vedlejší OSVČ

Před zahájením vedlejší činnosti musíte:

• Získat živnostenské oprávnění (ohlásit živnost na živnostenském úřadě nebo zřídit volnou živnost na Czech Pointu — poplatek 1 000 Kč)
• Zaregistrovat se na finančním úřadě jako OSVČ (automaticky přes CRM při ohlášení živnosti)
• Přihlásit se k zdravotnímu pojištění jako OSVČ (oznámit zdravotní pojišťovně zahájení vedlejší činnosti do 8 dnů)
• Přihlásit se k sociálnímu pojištění (oznámit OSSZ zahájení vedlejší výdělečné činnosti — povinnost platit pojistné závisí na dosažení limitu)

Daňové přiznání při souběhu

Pokud máte příjmy ze zaměstnání i z vedlejší OSVČ, musíte podat daňové přiznání sami — zaměstnavatel vám nemůže provést roční zúčtování. Od zaměstnavatele si vyžádáte Potvrzení o zdanitelných příjmech a údaje z něj zahrnete do přiznání spolu s příjmy z podnikání. Termín pro podání je 1. dubna (papírově) nebo 2. května (elektronicky) následujícího roku.

Paušální daň a vedlejší OSVČ

Vedlejší OSVČ nemůže vstoupit do režimu paušální daně. Paušální daň je určena výhradně pro hlavní OSVČ s obratem do 2 000 000 Kč. Pokud ukončíte zaměstnání a vaše OSVČ se stane hlavní činností, můžete do paušálního režimu vstoupit od následujícího roku (oznámení do 10. ledna). Do té doby podáváte standardní daňové přiznání a přehledy pro pojišťovny.

Vedlejší OSVČ a fakturace

I při vedlejší OSVČ musíte klientům vystavovat faktury. Pokud nejste plátci DPH (a nepřekročili jste obrat 2 mil. Kč za 12 měsíců), vystavujete jednoduché faktury bez DPH. Evidenci příjmů a výdajů je nutné vést průběžně a mít ji připravenou pro daňové přiznání.

S Fakturuj.si za 50 Kč měsíčně zvládnete vystavování faktur i evidenci příjmů z vedlejší OSVČ snadno a rychle – bez zbytečné papírové byrokracie. Vyzkoušejte Fakturuj.si zdarma.